Potraviny provází v posledních letech móda označování nějakými certifikáty, nálepkami. Přestože se většina definuje jako nástroj, který má zákazníkovi usnadnit výběr při nákupu, společné mají jen jedno. Zamaskovat pravdu. Máte pocit, že je to příliš kruté hodnocení?
BIO, produkt ekologického zemědělství
Značka BIO (v anglicky mluvících zemích “organic”) je značka, která se těší asi největší úctě a tradici. Na počátku totiž za ní stál opravdu správný záměr. Ale jak šel čas, a především, jak se do tohoto systému podpory cpaly peníze, tak se samozřejmě začaly různé silné skupiny snažit systém ovládnout. A to se jim nakonec povedlo. Dnes tak většina BIO produkce nevzniká na malých rodinných farmách, jak by se zdálo, ale ve velkochovech, v halách.
Říkáte si, jak je možné, že se BIO dělá v halách? BIO má jednu základní definici, a to je – bez chemie. Tj. obilí na poli, ale ani zvíře ve chlévě nebo na pastvině nesmí přijít do styku s krmením, které bylo ošetřeno například postřikem proti plevelům (herbicidy), škůdcům (pesticidy) a nebo houbovým nemocem (fungficidy). BIO režim, respektive režim ekologického zemědělství dále stanovuje minimální podmínky pro chovaná zvířata. Tj. u drůbeže například určuje kolik prostoru má každý jedinec mít. Pravidla ale neřeší přirozené podmínky chovu zvířat, pravidla ekologického zemědělství se naroubovala na současný nejrozšířenější systém chovu a to je turnusový chov v halách.
Zpočátku ekologičtí farmáři pěstovali především plodiny bez chemie a chovali zvířata na pastvinách, dnes dominují velké firmy s halovými výkrmnami, produkcí vajec nebo mléka. Zvíře sice nemá přirozené podmínky, ale jeho chovatel má papír s razítkem, že jeho zvíře nedostalo krmení z konvenčního podniku, ale z nějakého podniku ekologického, tedy BIO certifikovaného.
Regenerativní zemědělství
A tady se dostáváme k pojmu, který se zatím certifikáty nehemží. Regenerativní zemědělství se zatím nedá označit nálepkou, ale poznáte ho podle výsledků – živá půda, zdravá zvířata a krajina, která umí hospodařit s vodou, žijí v ní hejna ptáků a hmyzu.
Na rozdíl od BIO, které říká především co nesmíte (například používat chemii), regenerativní přístup klade důraz na to, co musíte dělat: obnovovat. Každá aktivita farmáře má krajinu léčit. To znamená chovat zvířata v souladu s přirozeným rytmem, pěstovat plodiny tak, aby půda bohatla, a používat pastvu jako nástroj obnovy, ne jako náhradu průmyslového hnojení.
Regenerativní farma, to není marketingový obrázek slepičky na obalu vajíček. To je slepice doopravdy venku, s kohoutem, trávou, hmyzem a přirozeným světlem. Je to kráva, která není číslo na lístku, ale součást stáda, které každý den pohne krajinou a zanechá za sebou zelenější stopu.
Ne nálepka, ale přístup
BIO, lokální, ekologické – to všechno jsou pojmy, které mohou znamenat mnoho dobrého. Ale často jsou dnes jen kulisy. Regenerativní přístup není o nálepce, je to způsob myšlení. Jde o konkrétní rozhodnutí každého farmáře – a nakonec i každého zákazníka.
Značka rege.food nevznikla kvůli dotacím nebo kvůli trhu s biopotravinami. Vznikla proto, že pár lidí si řeklo: takhle to dělat nechceme. Nechceme chovat zvířata vevnitř. Nechceme vozit jídlo přes půl světa. Nechceme vydělávat na tom, že ničíme půdu. Místo toho chceme obnovovat. Vrátit smysl slovům „farma“, „zvíře“ a „jídlo“.
A právě to je regenerativní. Ne být méně špatný. Ale být aktivně dobrý.